Encyklopedie fyziky |
|
Rychlost, kterou musíme udělit tělesu, aby navždy opustilo Sluneční soustavu, se nazývá úniková (hyperbolická) nebo též třetí kosmická. Velikost únikové rychlosti vzhledem ke Slunci je . Využijeme-li oběžné rychlosti Země (jejíž velikost je ) a vypustíme-li těleso směrem této rychlosti, postačí mu dodat vzhledem k Zemi rychlost o velikosti . To by ovšem platilo, kdyby těleso nebylo poutáno zemskou přitažlivostí. Proto musí získat ještě energii nutnou pro překonání přitažlivosti Země. Tak dostaneme třetí kosmickou rychlost ze vztahu vyplývaného ze zákona zachování energie: . Po úpravě a dosazení vychází velikost rychlosti .
V souvislosti s ekologickými problémy se někdy uvažuje o možnosti zbavovat se nežádoucího odpadu (včetně radioaktivního) jeho odhazováním na Slunce - tedy využitím Slunce jako vysokoteplotní spalovny. Kontejneru s odpadky postačí vymanit se ze zemské přitažlivosti a zastavit se na oběžné dráze. Odpady by tedy bylo nutné vyhazovat proti směru rotace Země rychlostí o velikosti . Tato rychlost se někdy nazývá čtvrtá kosmická rychlost. Vzhledem k její velké velikosti by bylo vhodné nechat odpadky opsat smyčku kolem Jupitera a tím zvýšit velikost jejich rychlosti.