Zobrazení tenkou čočkou

Při zobrazování tenkou čočkou se využívají „význačné“ paprsky (stejně jako u zrcadel - viz odstavec 3.4).

Stejně jako u zrcadel i zde se paprsky chovají dle platných fyzikálních zákonů - zejména zákona lomu. Směry těchto vybraných paprsků jsou ale takové, že i po lomu v čočce mají jednoduše určitelný směr.

Jedná se o tyto paprsky (detailnější rozbor viz odstavec 3.6), které jsou zobrazeny pro spojku na obr. 108, pro rozptylku na obr. 109:

1. paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou

2. paprsek procházející optickým středem čočky

3. paprsek procházející předmětovým ohniskem

Obr. 108	Obr. 109

Vzdálenost se nazývá předmětová vzdálenost a obraz vzniká v obrazové vzdálenosti . Pro příčné zvětšení platí definiční vztah . Podle obr. 110 je možné psát: .

Tyto vztahy jsou shodné jako vztahy odvozené pro zobrazení kulovými zrcadly (viz odstavec 3.5). Platí i stejné komentáře ke znaménku mínus, které se ve vztazích vyskytuje.

Obr. 110

Odtud je možné odvodit i zobrazovací rovnici tenké čočky: z rovnosti dostaneme a tedy .

Tato rovnice je úplně stejná jako zobrazovací rovnice odvozená pro kulová zrcadla (viz odstavec 3.5).

Při dodržení znaménkové konvence platí:

1. - obraz je vzpřímený

2. - obraz je převrácený

3. - obraz je zvětšený

4. - obraz je zmenšený

5. - obraz je stejně velký jako předmět

Vlastnosti obrazu předmětu při zobrazení tenkou spojnou čočkou závisí na poloze předmětu na optické ose (viz tab. 2).

tab. 2

Při zobrazení tenkou rozptylnou čočkou vzniká při všech polohách předmětu obraz zmenšený, vzpřímený a zdánlivý.

Parametry obrazu uvedené v tab. 2 není nutné znát z paměti. Vždy jsme schopní zadanou situaci načrtnout pomocí význačných paprsků a podle toho určit polohu obrazu.