Při subtraktivním mísení barev se z daného mnohobarevného světla odebírají (odčítají) některé jeho spektrální složky. Výsledná barva má tedy chudší spektrální složení a jeví se obecně jiná, než je původní barva světla.
Subtraktivní mísení lze realizovat např. pomocí barevných optických filtrů řazených za sebou před jediný zdroj mnohobarevného světla.
Dáme-li před reflektor vyzařující bílé světlo modrý a žlutý filtr, dostaneme zelené světlo (na rozdíl od aditivního mísení, při němž směsí žlutého a modrého světla vzniká barva bílá. Na obr. 308 jsou znázorněny křivky propustnosti modrého a žlutého filtru s vyznačením spektra výsledné zelené barvy vzniklé subtraktivním mísením modré a žluté barvy.
Subtraktivní mísení barevných světel odpovídá aditivnímu mísení nátěrových barev.
Obr. 308 |
Obr. 309 |
Stejně jako při aditivním mísení barev lze získat ze tří základních barev různé barevné tóny. Při něm jsou však základem tzv. normální barvy (barviva), tj. barvy, které jsou doplňkové k základním barvám R, G a B. Jedná se o azurovou, purpurovou a žlutou barvu. Různé barvy lze získat různým vzájemným poměrem (hustotou) těchto tří barev. Při stejných hustotách subtraktivních filtrů vzniká šedá barva, jsou-li filtry dostatečně syté, neprochází jimi žádné světlo a vzniká barva černá. Pokud se omezíme na filtry stejné hustoty (sytosti) pak při subtraktivním mísení barev (barviv) obecně platí (viz obr. 309):
1. azurová + žlutá = zelená;
2. purpurová + žlutá = červená;
3. azurová + purpurová = modrá;
4. azurová + purpurová + žlutá = černá (resp. šedá).
Jako doplňkové barvy jsou zde definovány ty dvojice barev, které se vzájemně doplňují na šedý nebo černý tón. U barev těles (barviv) tvoří doplňkovou dvojici též barva bílá a černá (šedá). Každé barevné těleso tedy pohlcuje světlo právě doplňkové barvy; každá barva tělesa představuje opak (negativ) své doplňkové barvy.