Encyklopedie fyziky |
|
Prostorové vidění je umožněno současným pozorováním oběma očima. Oční rozestup b se u lidí pohybuje v rozmezí , jako střední hodnota se uvažuje
. Předmět P ležící ve vzdálenosti d vidíme podle obr. 130 pod stereoskopickou paralaxou
.
![]() |
Obr. 130 |
![]() |
Obr. 131 |
Vzhledem k tomu, že stereoskopická paralaxa dosahuje malých hodnot, lze při odvozování vztahu použít přibližný vztah .
Při pozorování dvou předmětů a
(viz obr. 131) rozeznáme, který z nich je blíže tehdy, pokud pro rozdíl jejich stereoskopických paralax bude platit:
, kde
je mez stereoskopického vidění a pohybuje se v intervalu
.
Stereoskopicky lze tedy rozlišovat předměty až do vzdálenosti , která se nazývá poloměr stereoskopického vidění a jedná se o největší vzdálenost, kterou ještě rozlišíme od nekonečna. Je dána vztahem:
, z něhož lze vyjádřit
. Pro střední hodnoty
a
vychází
.
V nejpříznivější kombinaci b a vychází poloměr stereoskopického vidění až
.
Poloměr stereoskopického vidění je možno zvětšit rozšířením základny b (např. systémem hranolů nebo zrcadel) a snížením hodnoty použitím optické soustavy s úhlovým zvětšením větším než jedna.