Hlavní strana » OPTIKA » ***ZÁKLADY KOLORIMETRIE » Barva světla a barva tělesa
« »

Barva světla a barva tělesa

Barva světla (primárních světelných zářičů) je psychosenzorický pojem, jemuž odpovídá psychofyzikální pojem barevnost (chromatičnost). Naproti tomu barvu tělesa (sekundárních světelných zářičů) vystihuje psychofyzikální pojem kolorita.

To znamená, že barvu můžeme subjektivně vnímat jinak v závislosti na náladě, únavě, …, i když je možné každou barvu objektivně fyzikálně jednoznačně popsat.

Barvivo pak značí barevnou látku. Barevný podnět je barevné světlo dopadající do oka.

Z fyzikálního hlediska je barevnost určena spektrálním složením zdrojem vysílaného světla. Fyzikální popis kolority je založen na barevnosti a relativní intenzitě světla odraženého povrchem tělesa nebo z tělesa vystupujícího.

Barvu světla a tělesa lze též posuzovat podle těchto vlastností:

1.     tón barvy - určuje barevnost podle vlnové délky dominantního světla, které je v barvě zastoupené. Tón barvy je tedy určen tou vlnovou délkou monochromatického světla, které přispívá k danému světlu největším energetickým příspěvkem. Závislost intenzity daného světla na vlnové délce je zobrazena pro tří různé tóny barev (stejné sytosti barvy a stejného jasu barvy) na obr. 272. Barvy křivek neodpovídají barvě světel!

Tón barvy je tedy dán vlnovou délkou daného světla.

2.     sytost barvy (čistota barvy) - je vlastnost zrakového vjemu, jež umožňuje posoudit účast čisté pestré barvy na celkovém vjemu. Sytost je tedy dána poměrem energií jednotlivých monochromatických světel zastoupených v dané barvě. Syté barvy neobsahují bílou složku (např. spektrální barvy, …). Nesyté barvy bílou složku obsahují; málo sytá barva je tedy vlastně bílá barva s barevným nádechem. Sytost barvy je psychosenzorický pojem, které odpovídá psychofyzikálnímu pojmu čistota barvy. Průběh intenzity daného světla na vlnové délce různě sytých barev (stejného tónu barvy a stejného jasu) je zobrazen na obr. 273. Málo syté barvy mají širší křivku, zatímco velmi syté barvy mají úzkou křivku.

Sytá barva tedy znamená, že tvořena málo světly (v ideálním případě jedním) - proto je její křivka úzká a barvu lze jednoznačně určit. Málo syté barvy mají křivku širokou, protože jsou složeny z více světel a je obtížné ve výsledném světle rozeznat jednu barvu (určit, které barvy je to odstín).

3.     jas barvy - je integrálním energetickým parametrem světla a vyjadřuje součet všech energetických příspěvků jednotlivých monochromatických světel. Průběhy barev různého jasu (ale stejného tónu barvy a stejné sytosti barvy) jsou zobrazeny na obr. 274.

Jas je tedy dán hodnotou maxima křivky dané barvy: menší hodnota maxima znamená méně jasnou barvu.

Na pojem jas světla (resp. jas barvy) je třeba dávat pozor. V běžném kontextu (běžný popis předmětů, popis fotografií, úprava fotografií v grafických editorech, …) lze jas považovat za subjektivní veličinu brightness. V případě hlubšího studia dané problematiky je nutné chápat jas jako měřitelnou veličinu luminance.

4.     pestrost barvy - vlastnost zrakového vjemu vyvolaná pestrými a nepestrými barvami. Pestré barvy tvoří spektrální barvy a jejich aditivní směsi. Nepestré barvy těles jsou bílá, šedá a černá, zatímco jedinou nepestrou barvou světla je bílá barva (šedé a černé světlo neexistuje).

Podkladem barevného vjemu (tedy toho, že část zorného pole vydává více či méně světla), je jasnost barvy.

Obr. 272
Obr. 273
Obr. 274

Multimedialní obsah

hratky s barvami [4 kB] [Uložit]