Encyklopedie fyziky |
|
Plošný vodič je pro elektromagnetické vlnění překážkou, kterou vlnění neproniká a odráží se od ní. Při kolmém dopadu vlnění na vodivou překážku se vlnění odráží zpět směrem k vysílači, interferuje s vlněním postupujícím a v prostoru mezi vysílačem a překážkou vzniká stojaté vlnění (obr. 263).
Jestliže vodivou plochu (resp. jen tyč určité délky) umístíme do vhodné vzdálenosti (do takové, v níž má vlnění nulovou výchylku) od dipólu přijímače, amplituda jeho kmitů se zvětší a přijatý signál zesílí. Vzniku stojatého vlnění se proto využívá v konstrukcích anténních systémů pro dálkový přenos elektromagnetického vlnění (antény pro příjem televizního signálu, antény radarů, …).
Obr. 263 |
Elektromagnetické vlnění dopadající na vodivou překážku pro určitým úhlem, se od překážky odráží podle zákona odrazu. Platnost tohoto zákona se projevuje tím výrazněji, čím je vlnová délka elektromagnetického vlnění kratší.
Vlnová délka elektromagnetického vlnění má také značný vliv na vznik stínu za překážkou a na ohyb vlnění:
1. rozměry plošného vodiče jsou značně větší než vlnová délka - vlnění za překážku nepronikne a za plošným vodičem vzniká stín vlnění
2. rozměry překážky jsou malé vzhledem k vlnové délce - vlnění za překážku proniká, ale část energie se i v tomto případě odráží