Encyklopedie fyziky |
|
Elektrodynamický mikrofon (viz schéma na obr. 282) využívá při své činnosti elektromagnetickou indukci. V magnetickém poli trvalého magnetu se pohybuje vodič (cívka nebo příčně zvlněný hliníkový pásek) spojený s pružnou membránou, na kterou dopadá zvukové vlnění. Kmitání membrány se přenáší na vodič a indukuje se v něm časově proměnné napětí shodného časového průběhu, jaký má akustický signál. Pomocí zesilovače se zvětší amplituda proudu (resp. napětí) a s dostatečným výkonem se přenáší do dalších částí sdělovací soustavy.
U páskových elektrodynamických mikrofonů je membrána s cívkou nahrazena příčně zvlněnou hliníkovou fólií ve tvaru pásku. Ten je umístěn v magnetickém poli, je rozechvíván změnami akustického tlaku a přímo v něm se indukuje nízkofrekvenční elektrický signál.
Tyto mikrofony mohou být tlakové nebo gradientní - snímací prvek zůstává, mění se jen mechanická konstrukce. Patří mezi reciproké měniče.
Skutečnost, že elektrodynamický mikrofon patří mezi reciproké měniče, lze vyzkoušet. Stačí mikrofon připojit k magnetofonu nebo rádiu do sluchátkového výstupu a při vhodném poměru impedancí mikrofonu a výstupu bude možné přes mikrofon poslouchat zvuk z přístroje. Analogicky je možné připojit sluchátko k magnetofonu do mikrofonového vstupu a lze snímat zvuk.
Ani sluchátko ve funkci mikrofonu ani mikrofon ve funkci sluchátka (resp. reproduktoru) nebude pracovat dokonale. Obvody sluchátek i mikrofonu se liší svou impedancí a proto při nesprávném použití bude zvuk silně zkreslen.
Tuto výměnu zapojení je dobré provádět po omezenou dobu, aby nedošlo k poškození součástky!
Vyznačují se širokým frekvenčním pásmem, malým zkreslením, nízkým šumem a robustní konstrukcí.
Na obdobném principu pracuje elektrodynamická přenoska gramofonu.
Obr. 282 |
elektrodynamicky mikrofon | [4 kB] | [Uložit] |