Nitro Měsíce

Nitro Měsíce je studováno pomocí měsíčních zemětřeseních, až už přírodních či umělých

Umělé zemětřesní na Měsíci je vyvoláno např. dopadem planetky, meteoritu, …

Seismická činnost je ale řádově  až krát slabší než pozemská, ale zato trvá déle, než se zemětřesení utlumí. Stavba měsíčního nitra je znázorněna na obr. 47.

Obr. 47

Uvnitř Měsíce je jádro, které zatím není příliš detailně prozkoumáno, nicméně se předpokládá, že je kovové. Je obklopeno astenosférou, která je tvořena částečně roztavenými horninami. Astenosféra sahá do vzdálenosti asi 700 km od středu Měsíce. Další vrstvou je plášť, v němž se pravděpodobně nacházejí centra měsíčních zemětřesení. Je tvořen chladným pevným čedičem a křemičitany. Následuje kůra, která je na přivrácené polokouli Měsíce tenčí. Je také tvořena křemičitany a spolu s pláštěm tvoří litosféru Měsíce.

Nejsvrchnější část kůru tvoří tzv. regolit - měsíční půda. Jedná se o drť jemnozrnného materiálu až hrubozrnného materiálu s rozměry od  až po balvany s rozměry desítek metrů. Obsahuje též úlomky hornin, jednotlivých minerálů, přírodní sklo vzniklé při impaktech i samotný meteoritický materiál. Tloušťka regolitu se pohybuje od 2 m do 20 m. Také vrstva regolitu je na přivrácené polokouli slabší než na odvrácené.

Slabší vrstva měsíční kůry a regolitu na přivrácené polokouli Měsíce je způsobena gravitačními silami a slapovými silami, kterými na Měsíc působí Země a Slunce.