Encyklopedie fyziky |
|
V souvislosti se vznikem vesmíru se často hovoří o tzv. primordiálních černých děrách.
Měly by to být jakési minidíry.
Krátce po Velkém třesku mohly panovat v raném vesmíru takové podmínky, že se vytvořila místa s velmi nehomogenním rozložením hmoty a tlaku. Část hmoty mohla být tak stlačena pod svůj gravitační poloměr a mohla tak vzniknout černá díra o hmotnosti mnohem menší než je hmotnost Slunce. Pozorování ale naznačují, že tento typ černých děr neexistuje.
Např. černá díra o hmotnosti (přibližně hmotnost krkonošské Sněžky) by měla gravitační poloměr (což je rozměr srovnatelný s rozměrem atomového jádra).
Bílá díra pak by byl „kolaps naruby“, tedy jakési explozivní otevření černé díry do „našeho“ časoprostoru. Jejich vznik souvisí s tzv. vypařováním černých děr</a>, ale ani jejich existence nebyla prokázána.