Encyklopedie fyziky |
|
Základní rovinou této soustavy souřadnic je rovina ekliptiky, v níž leží oběžná trajektorie Země kolem Slunce.
Rovina ekliptiky protíná nebeskou sféru v hlavní kružnici zvané ekliptika.
Ekliptika se protíná s nebeským rovníkem ve dvou bodech - jarním bodě a podzimním bodě. Směr k jarnímu bodu je základním směrem této soustavy. Rovina nebeského rovníku svírá s rovinou ekliptiky úhel zvaný sklon ekliptiky , jehož hodnota je přibližně a který se mírně mění s časem. Stejný úhel svírá na nebeské sféře rovník s ekliptikou. Tentýž úhel svírá na nebeské sféře směr k nebeskému pólu s kolmicí na rovinu ekliptiky.
Souřadnice této soustavy jsou:
1. ekliptikální délka - je obdobná rektascenzi, udává se ve stupních a měří se od jarního bodu směrem k východu;
2. ekliptikální šířka - je obdobná deklinaci; jde v podstatě o úhlovou vzdálenost nebeského tělesa od ekliptiky měřenou nejkratším směrem. Na ekliptice nabývá hodnoty , na severním pólu ekliptiky hodnoty a na jižním pólu ekliptiky pak hodnotu .
Země obíhá kolem Slunce v kladném směru, tj. při pohledu od severu proti směru hodinových ručiček. Proto se pohybuje Slunce ekliptikou také v kladném směru, tj. k východu. Ekliptikální délka Slunce roste časem. Blízko ekliptiky se pohybují také planety Sluneční soustavy a Měsíc, protože roviny jejich drah svírají s rovinou ekliptiky jen malé úhly. Tato soustava souřadnic je vhodná pro pozorování drah těles Sluneční soustavy, hlavně Slunce, Měsíce a planet.