« »

Paralaxa

Vzhledem k tomu, že ani poměrně velká jednotka délky astronomická jednotka není vhodná pro používání mimo Sluneční soustavu, zavádí se další jednotka délky - parsek, která souvisí s definicí paralaxy.

Základem tohoto měření je použití tzv. trigonometrické metody, která se běžně používá v praxi (viz obr. 12). Je-li třeba určit vzdálenost  d dvou nepřístupných míst P a C, je možné postupovat takto: určit vzdálenost a míst A a B, změřit velikosti úhlů  a  a na základě trigonometrických vztahů (sinová věta, kosinová věta a definice trigonometrických funkcí) dopočítat hledanou vzdálenost d.

Obr. 12

Analogicky postupují astronomové. Vzhledem k tomu, že tímto postupem se určují vzdálenosti vesmírných objektů, jsou měřené úhly  a  velmi malé. Aby i přesto astronomové naměřili hledané údaje s uspokojivou přesností, je nutné volit základní vzdálenost (vzdálenost a na obr. 12) větší.

Výše popsaným způsobem určená paralaxa se nazývá trigonometrická paralaxa, neboť byla určena na základě měření v trojúhelníku. Existují i jiné metody, jak určit paralaxu hvězdy.

Paralaxa  daného vesmírného objektu je úhel, o který se poloha tohoto vesmírného objektu na obloze posune při přesunu pozorovatele o určitou přesně definovanou vzdálenost.

Podle vzdálenosti, o kterou se pozorovatel přesune, pak rozlišujeme několik typů paralax:

1.     denní paralaxa;

2.     rovníková paralaxa;

3.     roční paralaxa.