Atmosféra Jupitera

Jupiterova atmosféra, kterou z celé planety vidíme přímo, je tvořena vodíkem a heliem s příměsí čpavku a metanu. Její oblačnost je uspořádána do charakteristických pruhů. Světlá pásma lze pozorovat v místech hojné oblačnosti v oblastech výstupných vertikálních proudů. Temná pásma pak lze vidět v oblastech menší oblačnosti nebo tam, kde oblačnost zcela chybí a je možno vidět do větších hloubek atmosféry. Pásová struktura nezávisí na pravděpodobně na záření Slunce, ale spíše na vnitřní energii, neboť i v okolí pólů je bohatá. Oblasti kolem rovníku mají kratší periodu rotace, oblasti středních planetografických šířek rotují pomaleji.

Pokud by byla úhlová rychlost rotace planety ve všech jejích místech stejná, pak je jasné, že oblasti v okolí rovníku budou rotovat rychleji (větší rychlostí), zatímco oblasti v okolí pólu pomaleji. Rovník má delší obvod než polární oblast a proto musí rovník za stejnou dobu urazit větší úsek dráhy než oblast v okolí pólu.

Jupiter ale je velmi různorodé těleso (má pevné jádro a plynnou výraznou atmosféru), a proto nerotuje jako jeden celek. Úhlová rychlost otáčení proto není pro všechny části planety stejná.

Dále je možné pozorovat systém horizontálního proudění, které je místy turbulentní (hlavně na styku světlých a temných pásem). Proudy, které se vyskytují v hlubších vrstvách atmosféry a které jsou patrně pro celou atmosféru důležitější, zatím nejsou příliš prozkoumány. Perioda rotace odvozená z radiových pozorování se liší od dvou zmíněných period (perioda rotace na rovníku a perioda rotace oblastí v okolí pólu) a je charakteristická právě pro hlubší oblasti atmosféry.