Spirální struktura

Galaxie patří ke spirálním galaxiím - její disk je rozčleněn do spirálních ramen, která je možné nejlépe sledovat pomocí radiového záření (radiová astronomie) na vlnové délce 21 cm.

Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 21 cm vyzařuje neutrální vodík (vodík H I.).

Ve viditelném spektru elektromagnetického záření lze ramena sledovat podle výskytu asociací a otevřených hvězdokup.

V okolí Slunce leží nejblíže spirální rameno Persea (směrem od středu Galaxie), které pak plynule přechází do Oriona jako spirální rameno Oriona (viz obr. 80). Mezi Sluncem (resp. Zemí) a středem Galaxie probíhá spirální rameno Střelce, za nímž blíže ke středu Galaxie existuje ještě další rameno. Mezi rameny Persea a Střelce je úsek dalšího spirálního ramene - ramene Labutě, jehož delší rozměr míří k Zemi, takže v této oblasti jsou vidět objekty rozčleněné do různých vzdáleností.

Ve spirálních ramenech je větší hustota hmoty než v oblasti mezi nimi a proto tam stále probíhá vznik hvězd. Jasné hvězdy a hvězdy s velkou hmotností mají ale krátkou dobu života (miliony let), proto během vývoje hvězd nestačí spirální rameno ani opustit. Naproti tomu hvězdy s menší hmotností (např. i Slunce) žijí řádově miliardy let, a proto se při svém oběhu okolo středu Galaxie časem dostanou i mimo spirální ramena.

Obr. 80