Viditelnost a výzkum Merkuru

Merkur byl znám už od starověku, je však na obloze poměrně těžko pozorovatelný. Jeho trajektorie má ve srovnání s trajektorií Země malé rozměry, takže je na obloze vždy blízko Slunci (jeho největší úhlová vzdálenost od Slunce je ). To znamená, že vychází krátce před tím, než vyjde Slunce, a brzy mizí v jasu denní oblohy, nebo se večer objeví na západě a zapadá krátce po západu Slunce. Leží-li blízko spojnice Země - Slunce, není vidět vůbec. Tyto podmínky znemožňovaly astronomům určit dobu jeho rotace.

Většinu poznatků o něm přinesla kosmická sonda Mariner 10 (start 3. 11. 1973, první průlet kolem Merkuru 29. 3. 1974 ve výšce 725 km nad povrchem), která zatím jako jediná planetu studovala. Při své činnosti zaznamenala asi polovinu povrchu s rozlišením několika kilometrů. Nejjemnější detaily mají rozměr kolem 50 m.

V roce 2004 vyslala k Merkuru další sondu organizace NASA. Sonda se jmenuje Messenger a měla by se v roce 2011 dostat na oběžnou dráhu kolem planety.