Encyklopedie fyziky |
|
Okraj Slunce není při dostatečném zvětšení ani hladký ani ostrý. Proti temné obloze z něho vybíhají červené špičaté výtrysky, které vyšlehují jako plamínky hořící trávy. Italský sluneční fyzik je pojmenoval příznačně spikule (latinsky klásky). Spikule je tvořena plynem vystřeleným rychlostí zhruba do výšky 15000 km nad povrch Slunce a průměr tohoto proudu hmoty je asi 2000 km. Asi po deseti minutách se proud rozplyne a uvolní místo další spikuli. V každém okamžiku je na Slunci asi milion spikulí.
Při pozorování spikulí přímo na slunečním disku je patrné, že jednotlivé spikle nejsou rozmístěné na povrchu Slunce rovnoměrně.
Připomínají spíše křoví, které se táhne po slunečním povrchu.