Viditelnost a výzkum Venuše

Venuše je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem na obloze. Vyvolávala zájem hvězdářů již od 17. století př. n. l. (Babylónie), na základě podobnosti se Zemí se spekulovalo o existenci života či civilizace na ní. Vzhledem k tomu, že patří (spolu s Merkurem) mezi vnitřní planety, může se na obloze od Slunce vzdálit jen o určitý úhel a není možné ji vidět o půlnoci. Tato poloha také způsobuje střídání fází podobné fázím Měsíce.

Výzkum Venuše prováděly začátkem 80 let sondy Veněra 4, Mariner 2, 5, 10, Pioneer Venus, … Pozorování se uskutečnilo při průletech, na oběžné dráze kolem planety, při sestupu v atmosféře, … Cenné výsledky přinesla sonda Magellan, která startovala 4. 5. 1989 (na oběžnou dráhu Venuše přešla 10. 8. 1990) a která zkoumala povrchové útvary.